Protokolární forma sběru dat, obecně nazývaná jako registr, představuje vhodnou platformu pro shromažďování medicínských údajů jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Elektronické registry jsou v současnosti považovány za jediný efektivní způsob, kterým lze zajistit sběr komplexních informací o pacientech tak, aby byla umožněna jejich pozdější snadná interpretace, statistická analýza či spolupráce s dalšími informačními systémy. V souvislosti s masovým rozšířením internetu se jako optimální technologie ukazuje elektronický registr založený na robustní databázi, který realizuje sběr dat pomocí webových formulářů dostupných prakticky odkudkoliv pomocí internetu a webového prohlížeče.
Využití informačních technologií, konkrétně pak webových registrů, pro sběr údajů o pacientech však musí respektovat a splňovat značné množství požadavků jak technologických, tak legislativních. Legislativní požadavky se týkají zejména oblasti ochrany osobních údajů a soukromí subjektů, s čímž souvisí zejména bezpečnost systému a dat v něm uložených. Technologické aspekty se pak týkají např. dostupnosti systému, jeho funkčnosti a ovladatelnosti, apod.
Informační technologie a především pak analýza dat přispívají nejen ke zvýšení efektivnosti řízení projektů, jejich atraktivnosti, ale také posilují praktičnost a využitelnost jejich výstupů.
Obecně platí, že základem každého registru je komunikace. Technologické a informační zázemí projektu musí být tedy schopné poskytovat komunikační služby a dále samozřejmě dostatečné zázemí pro odbornou diskuzi nad daty sbíranými v projektu, jaké představují analytické výstupy, automatické reporty a zpravodajství.
Základní předpoklady úspěšného registru tedy jsou zejména: